Proč píši blog aneb on-line Škola mluveného projevu

Když je najednou všechno naruby

Všechno začalo úplně nenápadně před pěti lety. Splnilo se mi největší životní přání a sen. Po dlouhých letech čekání ,jsem se ve svých třicetisedmi, konečně dočkala vysněného miminka – své malé úžasné dcerky.

Jenže! Z plánované tříleté mateřské jsem se vracela do práce už po 14 měsících od jejího narození za velmi dramatické rodinné situace, kdy byl nutně potřeba můj plat, abychom vše utáhli. Vrátila jsem se na ZUŠ, kde učím hlasovou průpravu, komunikaci a sebevědomý projev, osobnostní rozvoj. Partner si snížil úvazek a stal se tátou na částečné otcovské „polodovolené“. Do toho jsem potřebovala udržet chod mé malé firmy – vlasového studia, mého dítěte, než přišlo to skutečné.

Společné rodinné chvíle se „smrskly“ do pozdních večerních hodin a do víkendu jednou za čtrnáct dní. Zpočátku mi to tak nepřišlo.

Přechodné řešení a manažer ve dne i v noci

První rok se překulil rychle a my si zvykali na nový režim. Vše vyžadovalo každodenní důkladnou organizaci, někdy až na minuty. Některé dny byly velmi stresující. Naštěstí byla naše malá princezna velmi pohodovou. Kromě toho je společenská a od malička vyhledávala kamarády. Za rok na to jsme se rozhodli zkusit její docházku do mateřské školky, aby se i partner mohl vrátit do práce. Má ještě dvě děti z prvního manželství a peněz se často nedostávalo. Školka klapla, holčička byla spokojená. Já však nikoliv.

Do práce jsem chodila za jinými dětmi (a dospělými), abych je učila. Další krajíc si ukrajovalo moje studio. Dcerka však na mámu často čekala do pozdních večerních hodin. Pracuji v odpoledních hodinách. Moje srdce se začínalo svírat úzkostí a pomalu mě začínal stravovat skrytý stres. Mé jediné dítě, zatím, a já její dětství ztratím v práci.

Samozřejmě, že jsem se snažila utrhnout jakoukoliv chvilku, na úkor spánku, osobních koníčků, nepořádku doma, nevyžehleného prádla a mnoha jiných ústupků. Dcera díky tomu máminu nepřítomnost snad nepocítila. Byl tu ještě prima táta.

Zdánlivě vše klape

Červíček nespokojenosti mě však nahlodával dál i přesto, že mně moje práce nesmírně baví a naplňuje.

Přišly čtvrté narozeniny mého malého štěstí. Dcera si začala uvědomovat moji nepřítomnost a brzy se dostavily dotazy srovnávající s jinými maminkami. Občas jsme si obě poplakali.

Duši oblbneš a umlčíš, ale tělo ne

V práci přišly přísnější podmínky, ve studiu jsem se musela rozloučit s kolegy. Začaly nás tlačit termíny rozestavěného domu. Partnera firma posílá na služební cesty. Únava nás obou se začala silně projevovat i ve vztahu. To bylo na podzim 2016. Věděla jsem, že takhle už to dlouho nepůjde.

Přelom nového roku poznamenaly moje zdravotní problémy, jeden za druhým, které se na sebe postupně nabalovaly. A já? Začala jsem velmi intenzivně pomýšlet na záchranou brzdu.

Ještě na konci prosince 2016 jsem poslala výpověď z prostor vlasového studia a rozhodla firmu ukončit. Byl to hodně těžký krok a zklamání i pro mé věrné a spokojené zákazníky. I tak jeho faktický konec přišel až 31.července 2017.

V hlavním pracovním poměru mám naštěstí letní prázdniny, ale odpolední pracovní doba až do večerních hodin je stále zásadní problém.

Chci změnu!

S novým rokem 2017 jsem však „zakopla“ o možnost, že mohu svou práci dělat i jinak. A nejenom jinak, ale že mohu být svými mnohaletými a prověřenými zkušenostmi z praxe užitečná vícero lidem, než jen těm, s nimiž se setkávám při výuce, ve svých lekcích, na kurzech a jiných akcích. Kromě toho je v mém oboru (hlasová průprava a přirozený sebevědomý projev) veliká díra. Informace, literatura i praktické rady chybí.

S radostí nyní připravuji materiály, knihy, ebooky, videokurz i videonávody „Jak se vydat na cestu za zdravým a znělým, sebevědomým projevem“ nejen pro děti, ale i dospělé a také pro amatérské divadelníky a profesionály, kteří svůj hlas denně používají jako pracovní nástroj.

A tiše doufám, že díky tomu všemu vám budu užitečná, splním si další veliký sen, budu dělat svou práci svobodně a také získám i časovou svobodu pro společné chvíle s dcerou, rodinou a přáteli.

 

 

 

Jana Mifková
Jsem duší inspirátorka, umělec a učitelka. Divadlo a komunikace je moje vášeň. Miluji cesty a lidské příběhy. Ráda naslouchám. Ráda vyprávím. Pomáhám lidem skrze "herní proces, přímý prožitek a tvorbu" objevovat jejich skryté možnosti a talenty, naslouchat svému srdci, hlasu, tělu, najít sebe samé a růst. Jsem režisérka/dramaturgyně divadla KDS EFFRENATA, autorka několika her, básnické sbírky ZLOMKY VTEŘIN, domalovánkových JAZYKOLAMOVÝCH POHLEDNIC a autorka e-booku CESTA ZA HLASEM a stejnojmenných kurzů. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • CESTA ZA HLASEM – klíčové informace

    HLAS JE TVOJE OSOBNÍ ZNAČKA! Hlas otevírá cestu k lidským srdcím. Chceš-li MLUVIT JAKO PROFESIONÁL, musíš vědět, jaké vlastnosti má lidský hlas a jak hlas ovlivňuje tvoje tělo - přehledně a jasně. V této e-knize získáš PRAKTICKÉ RADY, jak vypadá a funguje celý mluvní aparát, TECHNIKY A CVIČENÍ, jak na svém hlase a projevu začít efektivně pracovat a trénovat i V POHODLÍ DOMOVA.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky